Zde jsou naše návody, postřehy, inspirace. A samozřejmě budeme rádi, když nám napíšete.
Jednou z povinností obchodníka v minulosti bylo docílit toho, aby se ZÁKAZNÍK ZAMILOVAL. Aby v něm byla TOUHA, OČEKÁVÁNÍ, NAPĚTÍ, RADOST (a to samozřejmě po našem produktu, řešení, službě). A nebo alespoň pracovat s NESPOKOJENOSTÍ, NEDOSTATEČNOSTÍ či OBAVOU. Obchodník byl CASANOVA, který uměl cítit, vnímat a pracovat s emocemi druhé strany.
To co obdivujeme na Giacomo Casanovovi, bychom chtěli obdivovat i na našich obchodnících. Nesnesitelnou lehkost bytí kombinovanou se zaměřením na cíl a silnou touhou po úspěchu. ALE PŘEDSTAVME SI, ŽE BY CASANOVA MUSEL VYPLŇOVAT REPORTING
Máme za sebou první schůzku, návštěvu divadla, odpoledne na inlajnech a první intimní večer. A řekli jsme jí: “Miluji tě!“. JE SNADNÉ V TOMTO OKAMŽIKU USNOUT NA VAVŘÍNECH. Je to jako v obchodě, když máte za sebou první realizaci, která dopadla dobře a čekáte, že zákazník bude sám od sebe od vás nakupovat celé portfolio.
Tak jsme uspěli. Sbalili jsme. A teď chceme říct: „Miluji tě!“. Ale ono se to miluji tě, dá říct různými způsoby. A různými způsoby se také slyší. Není totiž tolik podstatných těch osm písmen, ale situace a způsob jakými je řekneme. Ono říci miluji tě po velké hádce nebo strašném průšvihu má jinou hodnotu, než při romantické noci za svíček, šumění moře (nebo alespoň bubnování dešťových kapek na okenní parapet). Říká se tomu síla okamžiku A KAŽDÁ ŽENA, CHCE TO SVÉ MILUJI TĚ, SLYŠET JINAK!
Kdo poslouchá, nebo se nedej bože třeba i ptá, získá spousty informací. A co teď s nimi? Mnoho obchodníků získá tolik informací, že se jich zalekne a uteče. Mnoho mužů získané informace nevnímá a dál si vede svoji naučenou sebeprezentaci.
Tak jste zaujali. Získali jste pozornost. Jste za dveřmi. Co teď? Většina obchodníků tlačí. Nejlépe říci úplně vše, co máme v hlavě a na jazyku. Jako kdyby žena nebo zákazník, o kterého usilujeme, byla paní učitelka a my ji chtěli přesvědčit o tom, co vše jsme se zvládli namemorovat. Bohužel však za dlouhý přednes naučené látky jedničku nedostaneme.
Asi jako každý muž jsem mnohokrát slyšel: „Ty si se mnou vůbec nepovídáš. Vyprávěj mi, co jsi celý den dělal.“ Od té doby, co je lidstvo lidstvem a má řeč, a možná ještě předtím, je zvyklé si vyprávět. Představte si jeskyni, lidi sedící kolem ohně a historky, které zní. Všichni vědí, jak nejlepší lovec zabil medvěda a sdílí se to z generace na generaci. Všichni si váží náčelníka, který pravidelně vypráví, jak zahnal konkurenční tlupu. Všichni uctívají ženu, která ochránila oheň ve velké bouřce.
Znáte to. Někdo nás zaujme ihned a sami vyvíjíme iniciativu, abychom byli v jeho blízkosti a mohli s ním dále komunikovat a někdo se může snažit sebevíc a má smůlu. Existují lidé, kteří nejsou od pohledu „naši“. Já se musel vždy snažit a psát básně, aby o mne holky měly zájem. Kamarád Marcel se pouze usmál a dívka, které jsem zrovna recitoval se šla bavit s ním. Ve své mužské potřebě soutěžit doufám, že jsem alespoň úspěšnější obchodník.
Mnoho obchodníků říká, že nemůže při akvizici nového zákazníka uspět, protože má stávajícího dodavatele. „Tam je zaháčkovaný XY a nedá se tam prorazit. To jsou dlouhodobý vztahy…,“ je poměrně častá odpověď obchodníka ještě předtím, než to zkusí. Podobně, jako když někdo říká: „Tu ženu nemá smysl balit. Je tak krásná, že je určitě vdaná nebo má přítele.“
Dostala se mi do rukou kniha o balení žen. A připadala mi zajímavá. Nevím zda proto, že jsem již 18 let ženatý nebo proto, že přes 20 let dělám…
Mnoho obchodníků říká, že nemůže při akvizici nového zákazníka uspět, protože má stávajícího dodavatele. „Tam je zaháčkovaný XY a nedá se tam…
Ozveme se, jakmile to bude možné